Léky proti blechám a klíšťatům a příroda: co by měli vědět majitelé psů a koček
Redakce Veterina Pohotovost

Léky proti blechám a klíšťatům a příroda: co by měli vědět majitelé psů a koček

Populární tablety proti blechám a klíšťatům, které dostávají miliony psů a koček, mohou mít nečekaný dopad na životní prostředí. Nová francouzská studie ukázala, že účinné látky ze skupiny izoxazolinů se vylučují trusem zvířat i dlouho po ukončení léčby a mohou ohrožovat hmyz živící se trusem. Neznamená to, že máte přestat svého mazlíčka chránit - antiparazitika zůstávají důležitá pro zdraví zvířat i lidí. Znamená to ale, že bychom je měli používat uvážlivě, podle rizika a doporučení veterináře. V následujícím textu vysvětlíme, co studie skutečně zjistila a jak z toho vytěžit praktická doporučení.

Co jsou izoxazoliny a proč jsou tak rozšířené

Izoxazoliny jsou relativně nová třída antiparazitik. Jde o typ léků, který veterináři celosvětově používají k léčbě psů a koček proti blechám a klíšťatům. Poprvé byly uvedeny na trh v roce 2013 a rychle se staly populárními, protože šlo o první perorální přípravky účinkující proti blechám i klíšťatům po dobu měsíce nebo déle.

Na trhu se prodávají čtyři účinné látky - fluralaner, (es)afoxolaner, lotilaner a sarolaner - celosvětově k tlumení blech a klíšťat. Setkáte se s nimi v podobě tablet i „spot-on" pipet.

Jejich účinnost stojí na chytrém mechanismu. Izoxazoliny působí selektivní inhibicí chloridových kanálů řízených GABA a glutamátem, což vede k přebuzení a smrti blechy nebo klíštěte. Klíčové je slovo „selektivní": tyto látky vykazují výrazně vyšší selektivitu vůči GABA receptorům u cílových parazitů, jako jsou blechy a klíšťata, ve srovnání s receptory u obratlovců včetně člověka. Díky tomu jsou pro savce relativně bezpečné - právě proto se mohly stát tak běžnými.

Problém je, že tato selektivita platí vůči obratlovcům. Vůči jinému hmyzu než blechám už nikoli.

Co nová studie zjistila

Francouzští vědci z Vetagro Sup se zaměřili na to, jak dlouho a v jakém množství se izoxazoliny vylučují trusem domácích zvířat. Studovali 20 psů a 20 koček, které vlastnili studenti veterinární medicíny a které byly léčeny izoxazolinovými antiparazitiky po dobu tří měsíců. Vědci sbírali vzorky trusu, aby zjistili, jaké expozici toxickým látkám může být vystaven hmyz živící se trusem.

Klíčové zjištění: léky se v těle nerozloží rychle. Vylučují se především žlučí a stolicí, přičemž fluralaner vykazuje poločas vylučování stolicí 3 až 12 dní u koček a 6 až 38 dní u psů. Studie odhadla i celkové poločasy vylučování: medián činil 15,5 a 22,0 dne pro fluralaner a lotilaner u koček a 22,9, 24,6, 19,7 a 17,4 dne pro fluralaner, lotilaner, afoxolaner a sarolaner u psů.

Ještě výmluvnější je, jak dlouho zbytky přetrvávaly. Fluralaner a lotilaner byly ve stolici detekovány i po skončení doporučeného léčebného období. Podle přehledu výsledků byly u koček některé z těchto látek detekovány ještě 156 dní po podání a u psů až do 114. dne.

Pro odhad rizika vědci nepočítali jen s naměřenými hodnotami. Provedli hodnocení rizika založené na simulaci metodou Monte Carlo, aby odhadli pravděpodobnost expozice necílového hmyzu potenciálně toxické dávce.

Proč záleží na broucích a hmyzu v trusu

Hmyz, který se živí trusem, není žádná „nedůležitá havěť". Zvláštní obavu vzbuzuje, že hmyz živící se trusem - včetně much, hnojních brouků a některých motýlů, kteří jsou důležití pro koloběh živin, zdraví půdy a regulaci škůdců - může být poškozen konzumací trusu psů a koček léčených těmito přípravky.

Hnojní brouci (chrobáci) jsou učebnicovým příkladem takzvaných ekosystémových inženýrů. Hrají v ekosystémech klíčovou roli, včetně urychlování rozkladu trusu, zlepšování koloběhu živin a ovlivňování fyzikálních (jako struktura) a chemických (jako pH a dostupné živiny) vlastností půdy. Jejich hrabání a tunelování má i praktický fyzikální dopad: snižuje objemovou hmotnost půdy, zvyšuje její pórovitost, což zvyšuje vsakování až o 300 %, a omezuje povrchový odtok vody.

Nejde jen o ekologii - jde o měřitelnou hodnotu. Ekosystémové služby poskytované hnojními brouky mají značnou ekonomickou hodnotu, odhadovanou v USA na 5,9 miliardy dolarů ročně (v cenách roku 2005) a ve Spojeném království na 425,9 milionu dolarů ročně (v cenách roku 2014).

Právě proto vědci varují. Hodnocení environmentálního rizika ukázalo, že hmyz živící se trusem může být vlivem léčby domácích zvířat vysoce vystaven izoxazolinovým antiparazitikům, s potenciálně katastrofálními důsledky pro koloběhy v přírodě. Konkrétně z dostupných dat o toxicitě pro hmyz a z kinetiky vylučování vyplývá, že největší hrozbu představují fluralaner a lotilaner.

Je férové dodat, že jde o předběžné hodnocení, nikoliv o důkaz plošné ekologické katastrofy. Autoři sami zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu environmentální kontaminace (cesty, kvantitativní odhad) a dopadu veterinárních antiparazitik na necílové druhy. Ostatně na riziko upozorňovaly instituce už dřív: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) upozornila na riziko kontaminace ekosystémů těmito látkami, ačkoli data o jejich uvolňování do prostředí jsou omezená.

Co z toho plyne pro majitele psů a koček

Nejdůležitější sdělení: neexperimentujte na vlastní pěst a nevysazujte prevenci bez rozmyslu. Blechy a klíšťata přenášejí nemoci nebezpečné pro zvířata i lidi, a klíšťata jsou v Česku dlouhodobý problém. O rizicích i prevenci klíšťat píšeme podrobně v článku Klíšťata u psa a kočky.

Praktické zásady, které dávají smysl ve světle nových zjištění:

  • Léčte podle skutečného rizika, ne ze zvyku. Zvažte, zda váš mazlíček opravdu potřebuje celoroční plošné podávání, nebo zda stačí sezonní ochrana. To ale vždy rozhodujte se svým veterinářem, ne sami.
  • Zvažte cílenou léčbu místo automatické prevence. Podle některých zdrojů, pokud zvíře nežije v prostředí s vysokým výskytem blech a klíšťat, nemusí být plošné preventivní podávání nutné. Toto téma je odborně sporné - proberte ho s veterinářem.
  • Uklízejte po svém psovi. Sběr trusu psa (zejména na procházkách) omezuje, kolik zbytků léčiv se dostane do prostředí a k hmyzu.
  • Sledujte i zdraví svého zvířete. U citlivých jedinců byly u izoxazolinů popsány neurologické nežádoucí účinky; jakékoliv neobvyklé chování po podání konzultujte s veterinářem.

Chcete-li se v prevenci zorientovat komplexně, přečtěte si také náš přehled Odčervování psa a kočky: jak často a čím a text o tom, proč se pes škrábe - svědění totiž nemusí vždy znamenat blechy.

Pokud si nejste jistí volbou přípravku nebo se u vašeho mazlíčka objeví nežádoucí reakce, obraťte se na odborníka. V naléhavém případě najděte nejbližší veterinární pohotovost ve svém okolí.

Závěr

Nová studie neříká, že antiparazitika jsou zlá. Říká, že je používáme možná víc a plošněji, než je nutné, a že jejich zbytky přetrvávají v trusu déle, než se čekalo - a tam ohrožují hmyz nezbytný pro zdravou půdu. Rozumné řešení není přestat chránit zvířata, ale léčit uváženě: podle rizika, s dobrým úklidem a po konzultaci s veterinářem. Nejlepší je téma probrat na příští preventivní prohlídce - a pokud potřebujete akutní pomoc, najděte veterinární pohotovost ve svém okolí.

Zdroje